Skutečný příběh: Eva s dětmi skončila na ulici

Eva s dětmi bez jakýchkoliv věcí bloumá po městě a čeká na vlak ke svým rodičům, kde nalezne, alespoň na nějaký čas svou záchranu. Smířená s osudem a odhodláním postarat se o své děti nastupuje do vlaku a …

Stejně jako Eva končí na ulici stovky žen ročně

Eva je jednou z mnoha žen, které jejich manžel soustavně napadá jak psychicky tak fyzicky a opakovaně je vyhazuje z domu. Manžel totiž využívá skutečnosti, že dům ve kterém všichni doposud žili je pouze v jeho výhradním vlastnictví. Má tedy za to, že  je jen na něm, kdo bude v jeho domě bydlet. Opomíná přitom, že v jeho domě se stále nachází majetek Evy. Stejně tak má Eva v domě spolu se svými dětmi trvalé bydliště a žila tam bezmála 8 let.

Policie Evu nepomohla ani neochránila

Když se to stalo poprvé a Eva skončila s dětmi v mrazu na chodníku okamžitě volala policii. Policisté na místě pouze konstatovali, že dům není jejím vlastnictvím a nemůže se tedy domáhat násilně vstupu a pobytu v domě. Zvlášť když, dle jejich slov, nemá ani žádnou nájemní smlouvu. Policisté tak přímo odmítli Evě pomoci. Eva následně na jakoukoliv snahu o návrat domů rezignovala. Až po měsíci si pro ní a děti přijel manžel k rodičům a vzal je milostivě zpět. Ovšem ne na dlouho.

Policisté však udělali chybu. Jejich přístup byl právně i lidsky velmi chybný a poškodili tak v podstatě bezbrannou matku s dětmi, které naopak měli chránit. Policisté tentokrát svému heslu „pomáhat a chránit“ tentokrát čest neudělali.

Povinností policistů naopak bylo vyzvat manžela aby umožnil dětem i Evě přístup do domu a umožnil jim nerušený pobyt. Policie tak měla obnovit pokojný stav. Tedy stav, který byl normální před vyhazovem Evy a dětí na ulici. Zároveň měla policie varovat narušitele, aby se zdržel jakéhokoliv jednání, které by opět vedlo k této situaci.

Manžel vážně porušil práva Evy i dětí

Pokud manžel Evy nechtěl již z Evou a dětmi žít, měl jim dát dostatečně dlouhou lhůtu k vyklizení jeho domu. Tato doby by neměla být kratší než 60 dnů. Ani v případě, že by Eva včas nestihla najít nové bydliště neopravňuje manžela aby je vystěhoval na ulici. Naopak by měl požádat soud o svolení s vyklizením domu, kdy by soud Evě stanovil zcela jistě poměrně dlouhou dobu na nalezení náhradního bydlení. Teprve v takovém případě by manžel jednal po právu.

Naopak násilné chování a vystavení tělesnému i psychickému traumatu nejen Evy, ale i dětí bylo protiprávní jednání, které navíc bylo v jasném rozporu s dobrými mravy i pravidly lidského soužití. Skutečný postup policie, která stála na straně narušitele proti bezmocným a postiženým lidem, tak výrazně poškodil jejich práva.

Nebojte se postavit proti nesprávnému rozhodnutí policistů

Je možné, že policisté někdy neví jak se mají správně zachovat či jaký mají zvolit postup. Nicméně v takovém případě je jejich povinností zjistit si potřebné informace a případně požádat o radu své nadřízené, případně státního zástupce působícího v jejich okresu.

Eva se tedy může obrátit na nadřízený orgán policie tedy inspekci ministerstva vnitra, která prověří postup policie a vyvodí z celé věci důsledky. Evě by se tak již nikdy v budoucnu nemělo stát, aby skončila se svými dětmi z ničeho nic na ulici.