Rozvod manželství a výživné

Rozvod manželství a návrh na rozvod vám zajistíme v profesionální kvalitě a přímo na klíč. Rozvod manželství tak nemusí být tak složitý jak se na první pohled zdá. Jsme specialisté na rozvody a vypořádání společného jmění manželů. Pokud nechcete riskovat, chcete být odpovědní a sebevědomí, pak kontaktujte naši advokátní kancelář. Rádi Vám poradíme, pomůžeme a provedeme celým procesem rozvodu manželství či vypořádání společného jmění manželů. Zpracování návrhu na rozvod manželství lze zajistit už od 1500,- Kč, nebo za 2000,- Kč v případě vypořádání společného jmění manželů.

Kontaktujte naši advokátní kancelář na mail: ProfiPravnik@gmail.com

, obratem se Vám budeme věnovat.

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Mail: ProfiPravnik@gmail.com (každý den, včetně víkendů)

Službu internetové právní poradny - za poplatek 300,- Kč můžete objednat na TOMTO ODKAZU

____________________________________________________________________

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Návrh na rozvod manželství. Úprava v Novém občanském zákoníku NOZ

Návrh na rozvod manželství. Některé rozvody trvají i léta

Návrh na rozvod manželství. Jak ho ovlivní předmanželská smlouva

Návrh na rozvod manželství - návod na podání návrhu na rozvod

Rozvod manželství dohodou. Musí být ověřené podpisy

Návrh na rozvod manželství podle NOZ. Kdy může být i neúspěšný?

Návrh na rozvod manželství byl úspěšný. Co dělat po rozvodu?

Odvolání proti rozsudku o rozvodu manželství

Rozsudek o rozvodu vydaný na základě návrhu na rozvod manželství

Návrh, žádost o rozvod manželství s cizincem dle Nového občanského zákoníku

Při rozvodu manželství jsou ve hře i jiné hodnoty než peníze. Děti

Rozvod manželství a taktika - jak jednat s druhým manželem o návrhu na rozvod?

Rozvod manželství bez vyvázání z hypotečního úvěru neriskujte

Rozvod manželství a vypořádání hypotéky k nemovitosti

Rozvod manželství a společné dluhy manželů

Bez dohody o vypořádání sjm se dohodou manželé nerozvedou

Návrh na rozvod manželství a návrh na vypořádání společného jmění manželů - SJM

Návrh na rozvod manželství by neměl obsahovat chyby. Hrozí zamítnutí návrhu

Návrh, žádost o rozvod manželství s cizincem dle Nového občanského zákoníku

Návrh, žaloba na rozvod podle Nového občanského zákoníku NOZ. Jak má vypadat rozvod manželství?

Rozvod manželství a nejčastější životní situace

Rozvod manželství a další věci související s rozvodem přináší mnohá úskalí a překážek. Nejde jen o samotné podání návrhu či žádosti o rozvod, jde také o vypořádání majetku ve společném jmění manželů a úpravu poměrů společných dětí manželů, tedy výživné a svěření dětí do péče.

Připravili jsme pro vás přehledný přehled životních situací a možností jejich řešení, které vás mohou v souvislosti s rozvodem manželství potkat.

1) Chci se nechat rozvést formou rozvodu - dohodou

Chceme se rozvést formou rozvodu dohodou. Jaké jsou podmínky tohoto rozvodu a co soudu k návrhu na rozvod manželství musíme připojit? Máme děti i společný majetek.

Rozvod dohodou umožňují soudy realizovat po splnění těchto podmínek

- Vaše manželství musí trvat déle než jeden rok

- Minimálně šest měsíců před podáním návrhu na rozvod musí žít manželé v zásadě odděleně, tedy manželství již půl roku neplní svou funkci

- Podpisy obou manželů na návrhu na rozvod musí být úředně ověřeny

- K návrhu na rozvode se přikládá:

a) ověřená kopie oddacího listu manželů

b) ověřené kopie oddacích listů dětí

c) originál dohody o vypořádání společného jmění manželů, kterou musí manželé mezi sebou uzavřít a kde musí být rovněž ověřené podpisy obou manželů

d) originál dohody o svěření dětí do péče a výchovy, která musí obsahovat i výši výživného. Opět podpisy obou manželů musí být úředně ověřeny

2) Právo bydlení v bytě ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů

Vlastním byt, kde žije i můj manžel. S manželem se rozvádíme a já bych mu chtěla znemožnit užívání mého bytu hned po podání návrhu na rozvod manželství. Manžel zde má i trvalé bydliště. Mám právo vyměnit v nepřítomnosti manžela zámek u bytu a jeho osobní věci mu vystěhovat do garáže? Je toto správný postup?

Tento postup rozhodně nedoporučuji. Manžel má právo užívání bytu z titulu spolužití ve společném bydlišti manželů a takto násilné znemožnění užívání by mohlo vést i k podání trestního oznámení na Vaši osobu. To ses také často děje a trestní stíhání vám za tento postup určitě nestojí. Pokud podáte návrh na rozvod, tak doporučuji nejprve dopisem vyzvat manžela k vyklizení bytu s termínem minimálně jeden měsíc. Pokud toto manžel nebude respektovat, podejte k soudu návrh, resp. žalobu na vyklizení bytu ve Vašem vlastnictví s tím, že manžel ho užívá neoprávněně. Rozsudek o vyklizení je pak i exekučním titulem a manžela následně můžete legálně vystěhovat s pomocí exekutora.

3) Neoprávněné výhružky za účelem zabránění rozvodu manželství

Chci se s manželem rozvést, ale ten s tím nesouhlasí a hrozí mi, že v případě podání návrhu na rozvod mi vezme děti a už je nikdy neuvidím. Nedostanu také nic ze společného majetku a skončím na ulici. Mám se těchto výhružek obávat?

Tyto výhružky jsou velmi časté, ale vůbec se nezakládají na reálném základě. Návrh na rozvod si podejte, pokud to uznáte za vhodné a vůbec nepodléhejte výhružkám či vydírání manžela. Děti vám samozřejmě nevezme. V rámci rozvodu si totiž podáte návrh na svěření dětí do vaší péče, kde budete mít výrazně vyšší šanci děti do své péče získat. Manželovo výhružky si pokud možno zdokumentujte jako argument proti němu.

Pokud jde o společný majetek, tedy majetek ve společném jmění manželů, tak tam opět nehrozí, že vám manžel nic nedá a vše si protiprávně ponechá. Pokud nevyřešíte vypořádání společného jmění manželů dohodou, vypořádá společné jmění manželů soud, nebo se po třech letech vypořádá ze zákona. Doporučuji však kvůli rychlejšímu řešení požádat o vypořádání soud, který čistý majetek ve společném jmění manželů v zásadě vypořádá tak, že každému z manželů určí polovinu majetku, případně vyplacení druhého manžela polovinou hodnoty tohoto majetku.

4) Svěření dítěte do péče na základě jeho přání

S manželkou se rozvádím. Máme dvě děti, dceru a syna. Dcera chce po rozvodu bydlet se mnou a syn s manželkou. Dceři je 12 let. Dostanu dceru do své péče, když si to ona sama výslovně přeje?

Názor dítěte, které je již do velké míry dostatečně vyspělé, aby mohlo posoudit určitá rizika a formulovat své pocity, je v řízení důležitý. Nicméně není to jediná okolnost, kterou soud při svém rozhodování sleduje a prověřuje. Dalšími skutečnostmi je zajištění zázemí dítěte ve vašem bydlišti, jak jste schopen se o dítě postarat, jaká je vaše sociální situace apod. Názor dítěte je však velmi silným argumentem pro svěření dítěte do péče rodiče nebo dokonce do tzv. střídavé péče rodičů.

5) Zproštění povinnost úhrady poplatku za rozvod manželství

Chci podat návrh na rozvod manželství. Jelikož jsem však samoživitelka, nemůžu si dovolit uhradit poplatek 2 000 korun. Mám nějakou možnost jak se poplatku vyhnout, nebo musím prostě tuto částku našetřit a soudu uhradit?

Pokud jste v tíživé sociální situaci, která vám neumožňuje částku poplatku uhradit, pak máte možnost požádat o zproštění povinnosti poplatek uhradit. Doporučuji tento návrh na zproštění povinnosti uvést už přímo do návrhu na rozvod. Soud vás tak nebude vyzývat k úhradě poplatku, ale zašle vám formulář pro přiznání vašich příjmů a sociální situace vaší rodiny. Tyto údaje vám po jejich odeslání vyhodnotí a rozhodne buď o zproštění povinnosti uhradit celou částku poplatku, nebo o jeho částečném snížení - nejčastěji se snižuje o 50 procent.

Po té řízení bude dále pokračovat a rozvode proběhne tak, jako kdyby byl poplatek řádně uhrazen. Určitě si však hlídejte lhůty pro odevzdání a vyplnění formuláře, které nejsou moc dlouhé a jejich promeškání by vám mohlo znemožnit využít tento institut zproštění.

6) Nesouhlas s rozvodem manželství a jeho důsledky

Manželka nesouhlasí s rozvodem, který jsem jí navrhl a říká, že s rozvodem nikdy souhlasit nebude. Má vůbec cenu podávat návrh na rozvod ve chvíli, kdy manželka deklaruje, že s rozvodem nebude nikdy souhlasit, případně, že se odvolá apod.?

Určitě v tomto neberte ohled na názor manželky. V zásadě může být přirozené, že s rozvodem nesouhlasí, pokud ji manželství z různých důvodů vyhovuje. Pravdou však je, že nesouhlas manželky není zásadní překážkou pro rozvode manželství. Jako překážku bych viděl, kdy by byla manželka například zdravotně postižená, nebo by ji rozvod vystavil velmi složité sociální situaci. I tyto věci však nemusí být překážkou pro rozvod, mohou ho pouze odsunout. Samotný rozvod je pak v drtivé většině případů neodvratný a to i v případě, kdy s ním jeden z manželů nesouhlasí.

7) Výživné na rozvedeného manžela a jeho oprávněnost

Po mém úrazu, kdy jsem skončil na invalidním vozíku a jsem odkázaný na nízký invalidní důchod se chce se mnou manželka rozvést. Našla si už i nového přítele. Vím, že rozvodu asi nezabráním, ale mám právo po manželce, která pracuje a má poměrně vysoké výdělky požadovat nějaké výživné? Dokud jsem byl zdraví nebyl problém. Jakmile jsem se dostal ne vlastní vinou do takovéto tíživé situace, opouští mě.

Ano, právě váš případ je typickým příkladem, kdy je zcela na místě a je odůvodněné požadovat po druhém z manželů výživné. Toto výživné můžete uplatnit ještě jako manžel po manželce před rozvodem, pokud již manželka opustila společnou domácnost. Stejně tak můžete požádat o výživné po bývalé manželce po rozvodu manželství. Ve svém návrhu na určení výživného prokážete, že důvodem rozvodu ze strany manželky byla nová známost a vaše zdravotní postižení. Jednostranný rozvod ze strany manželky vás tak velmi sociálně i citově poškodil a poškozuje. Dalším důvodem pro možnost nároku výživného je těžká sociální situace. Typicky se může jednat o matky na rodičovské dovolené, které mohou být rozvodem ze strany druhého z manželů vážně poškozeny. Důvodem na stanovení výživného pak není přechodný pobyt na úřadu práce či nezaměstnanost, kterou si manžel sám přivodil, nebo ji skutečně aktivně neřeší.

8) Právo užívání společného bytu po rozvodu manželství

Žijeme s manželem a dětmi v nájemním bytě. V případě rozvodu už spolu nebudeme moci žít. Ani jeden však nechceme byt opustit. Jakým způsobem společné bydlení v nájemním bytě vypořádat v případě, kdy se nemůžeme na dalším užívání dohodnout?

I v tomto případě rozhodne o dalším užívání nájemního bytu soud. Soud může rozhodnout o právu užívání v době po rozvodu manželství v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů, nebo v samostatném řízení týkajícím se pouze práva užívání tohoto bytu.

Soud rozhoduje s ohledem na to, kdo se o získání tohoto bydliště více zasadil, tedy zda měl někdo z manželů nájemní právo už před manželstvím, dále soud věc posuzuje s ohledem na to, kdo bude mít v péči společné děti, nebo kdo do bytu případně investoval své finanční prostředky. V zásadě platí, že právo užívání bytu bude mít ten, kdo ho s ohledem na všechny okolnosti potřebuje více, a to i s ohledem na péči o děti.

9) Jak dlouho rozvod trvá?

Jak dlouho rozvod trvá? Jsem těhotná s jiným mužem a nechci aby byl do rodného listu zapsán manžel. Proto bych se ráda ještě před narozením dítětem nově vdala, aby byl za otce přímo ze zákona určen nový manžel, tedy pravý otec dítěte.

Na tuto otázku se nedá přesně odpovědět. Rozvod je velmi individuální věc, kde hraje velkou úlohu fakt, u jakého soudu je věc rozhodována a jak je tento soud aktuálně zatížen. Platí přitom, že po vstoupení účinnosti nového občanského zákoníku se čekací lhůty na soudech prodloužily. I když to nelze tvrdit univerzálně. Mohu pouze odhadnout, že v průměru trvá celé řízení u sporného rozvodu od podání návrhu do vyhlášení rozsudku cca 4 až 7 měsíců.

Pokud jde o nenarozené dítě, pak platí přesně co říkáte. Pokud se dítě narodí do třista dnů od rozvodu manželství bude zapsán jako otec váš manžel či bývalý manžel. Pokud se stihnete do dané doby nově vdát, bude za otce považován již skutečný, reálný otec. Nicméně i pokud se termíny nestihnou, je věc řešitelná podáním návrhu na určení otcovství dítěte k soudu. Ten můžete podat ještě před rozvodem manželství, aby jste případně urychlili lhůty pro vyřízení.

10) Výpočet výživného na nezletilé děti

Jak se správně vypočítá výše výživného? Dle dohody s manželem budu mít v péči dvě děti, 3 a 8 let. Jaké výživné mám po manželovi požadovat? Manžel je ochoten mi vyhovět, pokud budu rozumná.

Výše výživného je značně individuální a záleží na mnoha faktorech:

a) oprávněné potřeby a náklady na výživu a vzdělání dětí

b) výše příjmů manžela

c) celková finanční situace rodiny matky

e) celkový přístup soudce, který o věci rozhoduje

Univerzální odpověď na výši výživného tak neexistuje. Jediným vodítkem je prostudování podobných případů se srovnatelným věkem dětí a příjmem manžela, což je poměrně problematické, protože takovéto rozsudky nejsou veřejné a lze tak čerpat pouze z informací přátel či kolegů. Další možností jsou orientační tabulky výživného vydané ministerstvem spravedlnosti, které určují poměr výživného k čistému příjmu povinného rodiče. Ani to vám však nedá přesnou odpověď.

Doporučuji tak vycházet z principů přiměřenosti a vyváženosti mezi potřebami dětí a příjmem povinného rodiče. Výživné by rozhodně nemělo ohrozit sociální situaci povinného rodiče, na druhé straně by však mělo být tak vysoké, aby pokrylo velkou část oprávněných potřeb dětí.

11) Zápočet výživného na vzájemné pohledávky

Domluvili jsme se s manželkou, že ji ponechám byt, nebudu chtít po ní žádnou částku vypořádání na níž bych měl nárok a zato nemusím manželce hradit po dobu pěti let žádné výživné na děti. Je toto řešení v pořádku?

Toto řešení pro vás rozhodně v pořádku není a varuji před ním. A to nejen v tomto případě, ale ve všech případech, kdy budete nějak podobně nakládat s výživným na děti. Tato dohoda je od počátku neplatná. Protože výživné je adresně určené pro potřeby dětí, jako pravidelná opakující se dávka a nelze ji započítávat na jiné závazky či dluhy. Může se vám tak stát, že přijdete o byt i vypořádací částku a to nevratně a po uplynutí například tří let vás manželka vyzve, aby jste nejen začal hradit výživné na děti, ale také aby jste zaplatil dlužné výživné za tři roky nazpět, které jste vůbec nehradil. Soud tak v takovém případě vůbec nebude zajímat jakákoliv dohoda s matkou o započtení výživného na jiné závazky a to ani v případě, kdy by byla uzavřena písemně. Vy tak budete nucen zaplatit třeba i sto tisíc korun zpětně za neuhrazené výživné.

12) Spolufinancování společného majetku z vlastních finančních prostředků

Před uzavřením manželství jsem měla ve svém vlastnictví byt, který jsem po uzavření manželství prodala a tuto částku jsem použila na pořízení nového domu, kdy zbytek jsme hradili hypotečním úvěrem. Nyní mi manžel řekl, že po rozvodu na tuto částku nemám nárok, protože dům jsme pořizovali již v době manželství. Je to pravda?

Toto není úplně jednoduchá otázka. Záleží na větším počtu okolností dané věci. Platí nicméně, že pokud jste měla ve svém vlastnictví byt v době před uzavřením manželství byl tento byt a finanční prostředky získané z jeho prodeje také vaším výlučným vlastnictvím. Proto jste ze svých výlučných prostředků přispěla na pořízení domu ve společném jmění manželů. Tyto prostředky samozřejmě můžete v případě vypořádání společného jmění manželů uplatnit. Zvýší se tak buď váš podíl na vlastnictví nemovitosti, nebo se sníží částka vypořádání, kterou budete hradit manželovi jako vypořádání. Nicméně konkrétní postup by jste musela zkonzultovat s advokátem.

13) Výživné na děti a druhého manžela mimo rozvod manželství

Manžel se odstěhoval ze společného bytu. Na děti neplatí, ani mi ničím nepřispívá. Rozvádět se zatím nechci, nicméně daná finanční situace je pro mně neúnosná. Můžu manžela nějak donutit, aby začal platit a to i v případě, kdy se nebudeme rozvádět?

Ano, můžete zcela určitě požádat o určení výživného na děti a to i v případě, kdy jste manželi a neprobíhá žádné rozvodové řízení. Otec v podstatě opustil společnou domácnost a tím mu vzniká vyživovací povinnost na děti. Další možností je zvážení, zda by zde byl nárok i na výživné na vás jako na manželku. Pokud má manžel vyšší příjem než vy, ničím vám nepřispívá, pak máte právo na polovinu společných příjmů, tedy příjmů, které máte vy s manželem dohromady.

Věc se tak řeší podáním návrhu na určení výživného na nezletilé děti, resp. také návrhem na určení výživného na manželku.

14) Bránění ve styku otce s dítětem ze strany matky

S manželkou jsme se při rozvodu dohodli na tom, že mi bude dítě půjčovat každý druhý víkend od pátku do neděle. Bohužel jsme se ještě neshodli na rozdělení majetku ve společném jmění manželů a tak mi začala matka ve styku s dítětem bránit. Stále se vymlouvá, že je dítě nemocné, nebo že jedou v daný termín pryč. Cítím, že už se s dítětem stále více odcizujeme a už jsem ho dva měsíce neviděl. Co mohu dělat? Mám požádat o pomoc policii?

Ano, i tato věc má své řešení. Je jen škoda, že jste se spolehl na slib manželky a termíny styku jste si neupravil už v rámci řízení o svěření dítěte do péče a výchovy matce. Soud by vám v takovém případě určitě vyhověl a již jste mohl mít velkou část problémů vyřešenou.

I nyní však můžete jako otec podat co nejrychleji návrh na uřčení styku otce s nezletilým dítětem. Nejčastější úpravou termínů styku je každý lichý či sudý víkend od pátku odpoledne do neděle například do dvou hodin. Záleží samozřejmě také na věku dítěte.

V současné době bych věc jiným způsobem neřešil. Policie vám určitě nepomůže, protože vám chybí právě daný rozsudek, aby jste mohl své konkrétní právo uplatnit. Až budete mít k dispozici rozsudek o určení styku otce s dítětem, bude tento vykonatelný a to případně i exekučně.

15) Rozvod s cizincem

Chci se rozvést s manželem, který je občanem cizího státu. Manželství jsme uzavírali v cizině. Nyní jsme však v poslední době žili v České republice. Kde mohu podat žádost o rozvod? Může to být i v České republice?

Ano, pokud žijete vy v České republice a jste občankou České republiky, máte právo podat návrh na rozvod v naší zemi. To platí tím spíše, kdy jste měli s manželem i poslední společné bydliště v České republice. Místně příslušným bude soud v jehož obvodu jste své poslední společné bydliště měli, pokud ho stále jeden z vás užívá. Jinak může být příslušným soudem i soud v jehož obvodu trvale žijete, pokud je manžel již v zahraničí.

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Rozvod manželství dohodou či rozvod sporný. Co je výhodnější?

I nový občanský zákoník počítá od začátku roku 2014 s dvěma druhy rozvodových řízení. Jedná se o rozvod manželství dohodou a rozvod manželství sporný. Podmínky pro oba druhy rozvodů zůstávají i dle nové právní úpravy v podstatě stejné.

Nevýhodou nové právní úpravy je, že zatímco dříve bylo u rozvodu dohodou možné manželství rozvést i bez nařízení jednání a tedy manželé se vůbec nemuseli účastnit soudu, nyní je tato možnost značně omezena a minimálně jednomu stání u soudu se manželé nově nevyhnou.

Rozvod dohodou x rozvod sporný

Na úvod se dá říci, že oba druhy rozvodů mají v právní úpravě své praktické místo. Rozvod dohodou ocení především manželé, kteří jsou schopni se domluvit a svorně vidí, že manželství už nefunguje a nemá smysl v něm pokračovat.

Naopak rozvod manželství sporný ocení lidé, kteří se nemohou na rozvodu manželství s druhým z manželů shodnout. Dalším okruhem využití tohoto způsobu rozvodu je v případě, kdy je manžel v podstatě nezvěstný, jeho místo pobytu je neznámé, nebo v podstatě vůbec nekomunikuje a neřeší své problémy.

Rozvod dohodou je komfortní a rychlý

Rozvod dohodou je obecně forma řízení, která je rychlejší. Soud už na základě písemných podkladů posoudí, zda jsou či nejsou splněny podmínky rozvodu manželství a na základě těchto dokumentů dokáže rozhodnout. Výslech účastníků už je pak pouze formální záležitost, která nemá na výsledek řízení vliv. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení nesporné a jeho výsledek je v drtivé většině případů zřejmý, řeší se rozvody dohodou přednostně.

Velmi pozitivní je, že v daném případě soud vůbec nezjišťuje příčinu rozpadu manželství a ani nehledá viníka, který rozvod manželství zapříčinil. Manželé se v návrhu mohou také vyvarovat konkrétních napadání a určování jednotlivých chyb a problémů v manželství.

Rozvod dohodou je tak v zásadě formalizovaným řízením, kde je třeba klást důraz především na splnění zákonných náležitostí. Chyby v základních náležitostech totiž  mohou vést k prodlužování rozvodového řízení.

Rozvod sporný není komfortní, ale nemusí mít alternativu

Rozvod sporný není ideální formou. V mnoha případech však manžel, který chce o rozvod požádat nemá alternativu. Dosáhnout dohody s problematickým člověkem je často nemožné a tak návrh na rozvod manželství sporný je jediným možným nástrojem jak jednostranně proti vůli nebo neaktivitě druhého z manželů rozvodu dosáhnout.

Rozvod manželství sporný již nedává tak velký prostor formálním náležitostem. Jeho forma může být i neformální a také okruh důkazů je podstatně menší než u rozvodu dohodou.

V zásadě tak stačí s návrhem na rozvod manželství sporný odeslat soudu ověřenou kopii oddacího listu a řízení může začít.

Návrh na rozvod dohodou a jeho náležitosti

Návrh na rozvod dohodou musí splňovat přísné požadavky dané zákonem. Měl by být zpracován precizně a obsahovat všechny nutné náležitosti, včetně nezbytných příloh. Pokud totiž některý z náležitostí bude chybět, nemusí soud věc projednat v rychlém režimu, ale celou věc řešit jako rozvod sporný, což opět může vést k prodlužování rozvodového řízení.

Návrh na rozvod musí obsahovat jména, data narození či rodná čísla manželů, jejich bydliště (pokud bydliště manžela neznáte, soud si ho vyhledá z registrů), dále by měl návrh obsahovat údaje k rozváděnému manželství, tedy kdy a kde bylo manželství uzavřeno a může se uvést zda se jednalo manželství první či druhé a násl.

Následuje stručný popis vývoje manželství a vztahu manželů. Neshody a problémy v manželství by měly být vážné tak, aby nezavdaly příčinu k možnosti, že by bylo možné manželství ještě zachránit.

V návrhu také doporučujeme zmínit se o způsobu vypořádání společného bydliště manželů a určení poměrů nezletilých dětí.

Na konci pak následuje tzv. petit návrhu, tedy návrh co účastníci od soudu požadují. Konkrétně řečeno se jedná o návrh, aby soud manželství účastníků rozvedl.

Návrh na rozvod dohodou a jeho přílohy

Zásadními a nepostradatelnými přílohami návrhu na rozvod manželství dohodou jsou úředně ověřená kopie oddacího listu, dále dohoda o určení poměrů nezletilých dětí, pokud se se z manželství narodily a dohoda o vypořádání společného jmění manželů.

Bez splnění výše uvedených podmínek soud manželství v daném režimu nerozvede.

Zejména dohodě o vypořádání společného jmění manželů a dohodě o úpravě poměrů nezletilých dětí je třeba věnovat velkou pozornost, protože se jedná o základ vztahů do daleké budoucnosti a jakákoliv vážná chyba vás může stát velké škody či budoucí nepříjemnosti.

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Jak to vypadá u soudu při rozvodu manželství? Připravte se

Jak to bude vypadat u soudu při jednání o rozvodu manželství do velké míry rozhoduje fakt jakým způsobem rozvod provádíte. Tedy zda se bude jednat o rozvod manželství dohodou, nebo o rozvod manželství sporný. Mnoho manželů se soudu a účasti u něj obává. Je to pochopitelné. Kdo by se vyžíval ve strohém prostředí soudních síní.

Základní informace o soudním řízení

Kdo už byl někdy u soudu tak ví, že pokud vystupujete v našem případě jako žalobce, tedy ten kdo podal návrh na rozvod, sedíte v lavici po pravé ruce soudce, pokud jste stranou žalovanou, sedíte po soudcově levici.

Při každém vyjádření k soudu by jste měli vstát a mluvit ve stoje. To neplatí, pokud soudce zvolí formu méně formální, kdy o věci se soudcem diskutujete a jednáte například o dosažení smíru.

U soudu si neberete slovo kdy se vám zachce, ale měli by jste vždy počkat na výzvu soudce, kdy vám slovo udělí.

Průběh rozvodového řízení

V případě rozvodového řízení soudce nejdříve přečte či shrne obsah návrhu na rozvod a zopakuje podstatné skutečnosti. Následně vyzve žalobce, tedy toho kdo návrh na rozvod podal, zda chce k návrhu něco doplnit či se k němu ještě vyjádřit. Stejně tak vyzve k vyjádření soud žalovaného jako druhou stranu.

Po té přistoupí k výslechu účastníků. Nejprve vyslechne žalobce, kde si ověří údaje a tvrzení uvedená v návrhu na rozvod. Po té soud vyslechne žalovaného. Od žalovaného soud zjistí, zda nemá zájem se k návrhu na rozvod připojit, či se s žalobcem na rozvodu dohodnout.

Dále vyzve soud strany zda chtějí navrhnout nějaké další důkazy, případně navrhují vyslechnout svědky apod.

Pokud žádné návrhy na doplnění důkazů již nejsou. Může soud přistoupit k samotnému rozhodnutí.

Po krátké přestávce zpravidla soud vynese rozsudek a stručné odůvodnění. V drtivé většině případ je verdiktem soudu - manželství se rozvádí.

Vynesením rozsudku vše nekončí

Vynesení rozsudku, kdy soud konstatuje, že se manželství rozvádí je zatím jen částečným "úspěchem" ve věci. Rozhodně se nemusí jednat o rozhodnutí definitivní. Předně soud rozsudek pouze vyhlásí. Nicméně obě strany musí čekat na doručení tohoto rozsudku. Teprve doručením začínají běžet lhůty pro možné odvolání.

Doručený rozsudek o rozvodu tak v podstatě nelze ještě vůbec používat. Žádný úřad totiž rozsudek bez doložky nabytí právní moci nepřijme. V průběhu lhůty se totiž může stále druhá strana odvolat a rozvod tak není pravomocně realizován.

Pokud uběhne lhůta bez odvolání účastníků, je nutné soud požádat o vyznačení doložky nabytí právní moci přímo na vyhotovení rozsudku. Teprve pak je toto rozhodnutí zavazující a působí příslušné právní následky.

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Co všechno ovlivňuje výši výživného či alimenty na děti?

Výživné či alimenty na děti je často noční můrou otců či matek. Částka, která má dětem zajistit určitou sociální úroveň bývá sporná a musí tak o ní rozhodnout soud. V současné době není výjimkou ani výživné přes deset tisíc korun. Podle čeho se výživné určuje? Jaké je průměrné výživné na děti v České republice?

Pro výživné jsou zásadní příjmy povinného rodiče a náklady dítěte

Pro stanovení výživného jsou nejpodstatnější dvě otázky. První otázkou je výše příjmu povinného rodiče, tedy toho kdo má dítěti výživné hradit a druhou otázkou jsou oprávněné potřeby a náklady na stravu, ošacení či vzdělání dítěte. Obě tyto otázky je nutné řešit současně.

Dá se však říci, že vyšší význam má právě příjem rodiče, který má výživné hradit. Pokud je povinným rodičem pomocný dělník s příjmem deset tisíc korun čistého, nemůže mu být vyměřeno výživné například pět tisíc korun a to i v případě, kdyby potřeby dítěte byly výrazně vyšší.

Naopak v případě, kdy povinným rodičem bude manažer s příjmem padesát tisíc korun měsíčně, pak soud vyměří výživné například i v částce deset tisíc korun a to i v případě, kdy jsou potřeby dítěte výrazně nižší.

Rodiče své příjmy někdy skrývají

Zejména rodiče, kteří jsou podnikateli se snaží své příjmy uměle snižovat, nebo zatajovat a to i v řízení před soudem. Často se odkazují na nulové či záporné daňové přiznání, které má dokumentovat fakt, že tento člověk nemá žádný, nebo jen minimální příjem. Tato skutečnost však nic nemění na tom, že děti těchto rodičů musí žít a musí jim být uhrazena strava či ošacení a není možné a v zásadě ani morální, aby žádné výživné vyměřeno nebylo.

Soud tak v takovémto případě musí zkoumat další skutečnosti, tedy například finanční toky podnikání rodiče, jeho další majetkové poměry a další skutečnosti. Je případně nutné, aby rodič, který o výživné žádá provedení těchto důkazů navrhnula  nebyl pouze pasivní.

Je někdy velmi zvláštní když se povinný rodič odkazuje na své nulové daňové přiznání, přičemž sám jezdí v drahém automobilu, vlastní vilu a hodnotné zařízení. V takovém případě je zřejmé, že tento rodič své příjmy skrývá, nebo je jednoduše vůbec nepřiznává.

Příjem partnera povinného. Započítat či nikoliv

V dané souvislosti se často řeší otázka, zda do příjmu povinného započítat i příjem nového partnera či manžela, který s ním žije v domácnosti. Mnoho rodičů si totiž myslí, že rozhodující je pouze jejich vlastní příjem a nelze do věci zatahovat například družku či druha, který nemá s věcí nic společného a ani se nejedná o jeho děti.

Na tuto otázku můžeme odpovědět, že příjem druha či manžela, který žije ve společné domácnosti s povinným rodičem je pro výpočet či určení výživného důležitý. Určitě je pravda, že tento člověk nemá s věcí nic společného, nic méně žije s povinným rodičem a společně hradí náklady na bydlení, stravu a další výdaje. To znamená, že tyto výdaje si nemůže povinný rodič uplatnit v plném rozsahu. Příjem druhého z partnerů dokazuje fakt, že tito přispívají povinnému na jeho výdaje spojené s bydlením, stravou, kulturou apod. a tyto výdaje tak ze svého příjmu nemusí hradit povinný sám. Logicky má tak povinný rodič více volných prostředků pro úhradu výživného.

V praxi se však tato povinnost obchází ve chvíli, kdy povinný rodič soudu sdělí, že se s přítelem v průběhu řízení rozešel a ten se odstěhoval a tak mu k dispozici už pouze své vlastní příjmy na úhradu veškerých výdajů. Tuto skutečnost pak může soud jen těžko vyvrátit.

Tabulky na výpočet výživného ano, ale....

Tabulky na výpočet výživného jsou již obecně známé. Připomeňme, že tyto tabulky zavedlo ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministryně Kovářové, jako doporučující materiál pro rodiče či pro soudy při jejich rozhodování. Jaká je praxe po pěti letech?

Tabulky se v současné době v zásadě nevyužívají. Někteří rodiče s nimi argumentují jako důkazem, nicméně pro soudy stejně tento dokument nijak závazný není a z většiny se jím ani neřídí. Myšlenka tabulek je určitě správná. Smyslem bylo dát rodičům nástroj k výpočtu výživného, aby se tak raději předem dohodli a nezatěžovali zbytečně soudy. Nicméně se jedná o pomůcku značně zjednodušenou, kterou ne vždy lze použít.

Tabulky totiž vychází z celkového čistého příjmu povinného rodiče a na základě věku dítěte stanovuje procentní výměru výše výživného, jako podílu na čistém příjmu. S rostoucím věkem dítěte pak procentní výměra roste.

Tabulky však už neřeší případ, kdy se řeší výživné například na dvě či tři děti. Tam už v podstatě tabulky použít nelze. Pokud totiž tabulky stanoví 20 procent výživného na čistém příjmu povinného, u tří dítě by už musel povinný rodič hradit 60 procent svého příjmu, což je nereálné.

Průměrné výživné činí v České republice 1600 korun

Průměrné výživné na jedno dítě činí v České republice 1 600 korun. Uvedená částka představuje reálný obraz příjmů občanů a jejich sociální situace. Platí, že podle statistik nedosahuje více než 60 procent občanů průměrné mzdy. Nejčastější mzda tak činí cca 15 000 korun hrubého. Pro určení výživného přitom často není důležitý pouze čistá mzda, ale také oprávněné náklady, které musí povinný rodič vynaložit na své bydlení, či pracovní uplatnění - například náklady na dojíždění do práce. Teprve po odečtení těchto položek se dostaneme na disponibilní příjem rodiče ze kterého může výživné hradit.

Velkou roli na výši průměrného výživného také hraje fakt, že většina povinných rodičů nemá pouze jednu vyživovací povinnost, ale dvě nebo více vyživovacích povinností. Je tak zřejmé, že z jednoho příjmu povinného rodiče neprofituje pouze jedno dítě, které by tak mohlo dosáhnout na vyšší výživné, ale například děti tři, které se musí o část tohoto příjmu v podstatě podělit.

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Rodič nehradí výživné, alimenty. Jak věc řešit

Nehrazení výživného či jinak řečeno alimentů je dlouhodobým obecným problémem, se kterým se naše politická reprezentace ještě nedokázala vypořádat. Hradit výživné na dítě je důležitá povinnost rodiče. I přes existenci trestného činu zanedbávání povinné výživy je stále mnoho rodičů, kteří své povinnosti vůči svým dětem neplní. Dle statistik až 160 000 dětí nedostává výživné od svého rodiče se kterým nežijí buď vůbec, nebo jen z části.

Neuhradíš čtyři měsíce. Můžeš jíž do vězení

Pokud povinný rodič neuhradí výživné v hodnotě čtyřnásobku měsíčního výživného, jsou naplněny znaky trestného činu zanedbání povinné výživy. V takovém případě máte možnost podat na tohoto rodiče trestní oznámení. Co to konkrétně znamená? Trestní oznámení můžete podat buď písemně a podání na podatelnu policie či státního zastupitelství, nebo ho můžete na policii nadiktovat do protokolu.

Policie na základě trestního oznámení věc prověří a vyslechne povinného rodiče. Pokud dojde k závěru, že byl spáchán trestný čin, dojde k obvinění povinného rodiče. V takovém případě jde samozřejmě o tlak, který je na tohoto rodiče kladen tak, aby své závazky z výživného neprodleně uhradil. Pokud to neudělá, může být odsouzen.

Samozřejmě ani toto řešení nemusí být definitivní. Existuje mnoho rodičů, kteří neplatí, protože například přišli o bydlení, či veškeré příjmy, jsou na sociálním dně a jejich situace jim objektivně výživné hradit neumožňuje. V takovém případě ani trestní stíhání na věci nic nezmění.

Každý případ je velmi individuální a tak je také nutné ho posuzovat. Existují určitě velké rozdíly mezi podnikatelem, který nehradí ze zásady výživné a své příjmy schovává, a mezi člověkem, který přišel o práci, nebo byl nějak podveden. Stejně tak může být člověk těžce nemocen a jeho sociální situace mu z objektivních důvodů nedovoluje výživné hradit.

Podejte návrh na nařízení exekuce

Pokud je výživné stanovené soudem a povinný rodič výživné nehradí, můžete neprodleně předat věc k vymáhání exekutorovi. Exekutor tak může obstavit majetek dlužníka, realizovat srážky ze mzdy, nebo z jiného příjmu, zablokovat nemovitosti apod.

Ani tento postup však nemusí být stoprocentní. Pokud se bude jednat o rodiče - bezdomovce, pak bude jakákoliv exekuce vůči němu absolutně bezzubá a to opět z objektivních důvodů. To samé bude platit o alkoholikovi či gamblerovi na něž je opět jakákoliv exekuce krátká.

Řešením mohla být náhrada výživného ze strany státu

Po nástupu nové vlády se oprašuje myšlenka náhrady výživného na nezletilé děti ze strany státu. Pokud tedy dlužník dlouhodobě neplatí výživné, má pečující rodič právo obrátit se na stát a žádat o formu sociální dávky, která po dobu neplacení výživného bude určena na potřeby a náklady nezletilého dítěte. Stát následně bude tyto vyplacené částky sám uplatňovat po tomto povinném rodiči.

Tento postup řešení se jeví jako nejvhodnější. Je třeba však upravit jeho parametry tak, aby nebyl zneužíván. Nicméně hlavní roli by zde mělo hrát dítě a jeho oprávněné potřeby a jeho práva, která jsou ze strany jeho rodiče, kterého si dítě nevybralo, porušována.

Pokud jeho potřeby není v uspokojivé míře schopen zajistit rodič, který má dítě ve své péči, a to například protože se jedná o matku samoživitelku, měl by ji pomoci v takovém případě stát a dlužné výživné v průměrné výši této matce uhradit.

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Popření či určení otcovství. Jak vyškrtnout otce z rodného listu?

Právní domněnka, že otcem dítěte je vždy manžel či bývalý manžel, pokud se dítě narodilo do tříset dnů po rozvodu, přinesla mnoha matkám i fiktivním otcům velké problémy. Nový občanský zákoník však přinesl do této problematiky nový vítr a nové možnosti řešení. Popření otcovství či určení otcovství již není tak složité jako dříve.

Zákon o rodině moc šancí ke změně nedával

Původní ustanovení zákona o rodině, který v České republice platil již od šedesátých let do konce roku 2013 a která upravovala otcovství dítěte byla značně autoritativní. Jen obtížně se dalo zákonné domněnce úspěšně vyhnout. Celá věc se navíc musela probírat v náročném soudním řízení, kde soud zjišťoval poměrně intimní skutečnosti doby a termínů pohlavního styku matky s manželem či reálným otcem. Byly určeny velmi krátké lhůty pro možnost popření otcovství apod.

Nový občanský zákoník upřednostňuje dohodu nad diktátem zákona

Nový občanský zákoník se snaží i v této věci dát větší prostor dohodě zainteresovaných osob. Teprve pokud k dohodě nedojde, proběhne klasické důkazní řízení a soudní proces jako takový.

Připomeňme ještě, že ustanovení zákona o rodině, který byl ke konci roku 2013 zrušen nahradila příslušná ustanovení nového občanského zákoníku, který začal být účinný právě prvního ledna roku 2014.

Zákon tak umožňuje všem zainteresovaným osobám, tedy především matce dítěte, bývalému (či současnému) manželovi a skutečnému otci dítěte, aby společným prohlášením určili, že otcem dítěte není manžel, jak uvádí zákon, ale například přítel matky. S tímto vydá souhlas i manžel či bývalý manžel matky. V mnoha případech totiž mezi manželi či bývalými manželi nedochází již delší dobu k intimnímu styku a je tak v zásadě i vyloučené aby byl manžel otcem dítěte.

V případě společného prohlášení se všemi náležitostmi je soud povinen toto prohlášení vzít na vědomí a další důkazy už ve věci soud neprovádí. Jednoduše tak lze na prvním jednání dosáhnout vyškrtnutí manžela či bývalého manžela z rodného listu a dosáhnout zápisu skutečného otce.

V případě nedohody rozhodnout testy otcovství

V případě, že se některá ze stran odmítne připojit k prohlášení, přistoupí soud k běžnému dokazování a tedy v tomto případě i k provedení testů otcovství, kterými soud zjistí nepochybně reálné otcovství účastníka.

Návrh na určení či zpochybnění otcovství může podat kterýkoliv z účastníků, tedy jak sama matka, tak manžel, nebo skutečný otec dítěte.

Proti dřívější náročné praxi se tak nová pravidla promítnou ve výrazně rychlejším řešení věci a v méně kontroverzním vedení řízení.

_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Z historie rozvodů v České republice

Vývoj rozvodovosti i vývoj manželství má svou historii jako vše v našem životě. Víte jaká byla rozvodovost v době našich babiček nebo rodičů? Jak se rozvodovost v posledních šedesáti letech vyvíjela?

V padesátých letech byl rozvod spíše výjimečný

V padesátých letech, tedy těsně po skončení druhé světové války byl rozvod spíše výjimečnou věcí. I tak byl oproti období první republiky zaznamenán výrazný nárůst počtu rozvodů. Rozvodovost se však pohybovala pouze kolem 11 procent uzavřených manželství.

Podíl rozvodů se následně mírně zvyšoval do šedesátých let. S nástupem šedesátých let, tedy doby uvolňování politických i společenských poměrů se rozvodovost skokově zvýšila a během deseti let, tedy od roku 1960 do roku 1970 se zvýšila až dvojnásobně.

Vrcholu dosáhla rozvodovost v roce 1990, kdy překročila hodnotu třicet dva tísíce. V důsledku úbytku nově uzavřených manželství se však od roku 1995 výrazně zvyšuje úhrnná rozvodovost, jejíž podíl na nově uzavřených manželstvích v roce 2010 dosáhl 50 procent.

Rok

Počet rozvodů

Úhrnná rozvodovost v %

1950

11500

11

1955

12500

13,5

1960

12800

15,5

1965

14600

20

1970

23000

26

1975

26500

30

1980

27400

30,5

1985

30400

36

1990

32300

38

1995

32000

38,5

2000

29800

41

2005

32200

48

2010

31800

50

2012

26400

45

zdroj: ČSU

Úhrnná rozvodovost udává podíl manželství končících rozvodem

 

Rozvod byl obtížnější než dnes

V době první republiky, tedy mezi dvěma světovými válkami, byl rozvod velmi složitou záležitostí. Rozvod se rovnal osobnímu selhání. Rozvedený člověk a zejména ženy s dětmi čelili obecnému opovržení ze strany sousedů a často i ze strany svých rodinných příslušníků. Velkou roli zde hrál ještě značný vliv církve a stále velký podíl věřících osob ve společnosti. Manželství bylo vnímáno jako osobní úděl daný od boha, který musí manželé ctít a překonat veškeré překážky, které jim manželství či vzájemné vztahy mohou přinést.

Ani v padesátých letech, kdy se již jednalo z hlediska možnosti rozvodu o poměrně uvolněné období nebyl rozvod tak snadný jako dnes. Rozvodové řízení nebylo úplnou formalitou a soudy vždy zkoumaly, kdo má na rozpadu manželství podíl a kdo ho způsobil. Stále ještě velkou roli zde hrála snaha o napravení vztahu manželů z moci úřední.

Lze říci, že podmínky pro rozvod manželství i běžné postupy se v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let postupně uvolňovaly a rozvody se stávaly stále snažšími. Vrchol pro usnadnění rozvodů znamenala novelizace zákona o rodině, která umožnila manželům realizovat rozvod formou dohody, což z rozvodu a role soudu v dané věci učinilo v zásadě formalizovanou záležitost.

Podíl rozvodů manželství s nezletilými dětmi klesá

Z celkového počtu manželství, které byly rozvedeny v roce 2012 činil podíl manželství s nezletilými dětmi 57,5 procenta. Tedy 42,5 procenta rozváděných manželství již nemuselo řešit poměry svých nezletilých dětí. V roce 1992, tedy krátce po sametové revoluci činil podíl rozvedených manželství s nezletilým dítětem 71,7 procenta. Tento poměrně razantní pokles zapříčinil vyšší podíl dlouhotrvajících manželství. Tedy manželství, kde již rodiče své děti vychovali a často bylo manželství udržováno jen díky dětem. Dalším důvodem je pokles porodnosti v posledních letech, kdy se manželé stihli rozvést ještě před tím, než se jim narodilo dítě.

 

Návrh na rozvod manželství v roce 2019. Úprava v Novém občanském zákoníku NOZ

Návrh na rozvod manželství je upraven a popsán v Novém občanském zákoníku NOZ. Tento zákoník upravuje problematiku rozvodu manželství od A do Z. NOZ tak upravuje veškeré povinnosti manželů ve věci rozvodu manželství, návrhu na rozvod manželství, žaloby na rozvod manželství i žádosti o rozvod.

Číst více »
Z historie rozvodů v České republice

Vývoj rozvodovosti i vývoj manželství má svou historii jako vše v našem životě. Víte jaká byla rozvodovost v době našich babiček nebo rodičů? Jak se rozvodovost v posledních šedesáti letech vyvíjela?

Číst více »
Popření či určení otcovství. Jak vyškrtnout otce z rodného listu?

Právní domněnka, že otcem dítěte je vždy manžel či bývalý manžel, pokud se dítě narodilo do tříset dnů po rozvodu, přinesla mnoha matkám i fiktivním otcům velké problémy. Nový občanský zákoník však přinesl do této problematiky nový vítr a nové možnosti řešení. Popření otcovství či určení otcovství již není tak složité jako dříve.

Číst více »
Rodič nehradí výživné, alimenty. Jak věc řešit

Nehrazení výživného či jinak řečeno alimentů je dlouhodobým obecným problémem, se kterým se naše politická reprezentace ještě nedokázala vypořádat. Hradit výživné na dítě je důležitá povinnost rodiče. I přes existenci trestného činu zanedbávání povinné výživy je stále mnoho rodičů, kteří své povinnosti vůči svým dětem neplní. Dle statistik až 160 000 dětí nedostává výživné od svého rodiče se kterým nežijí buď vůbec, nebo jen z části.

Číst více »
Co všechno ovlivňuje výši výživného či alimenty na děti?

Výživné či alimenty na děti je často noční můrou otců či matek. Částka, která má dětem zajistit určitou sociální úroveň bývá sporná a musí tak o ní rozhodnout soud. V současné době není výjimkou ani výživné přes deset tisíc korun. Podle čeho se výživné určuje? Jaké je průměrné výživné na děti v České republice?

Číst více »
Rozvod manželství dohodou či rozvod sporný. Co je výhodnější?

I nový občanský zákoník počítá od začátku roku 2014 s dvěma druhy rozvodových řízení. Jedná se o rozvod manželství dohodou a rozvod manželství sporný. Podmínky pro oba druhy rozvodů zůstávají i dle nové právní úpravy v podstatě stejné.

Číst více »
Rozvod manželství a nejčastější životní situace

Rozvod manželství a další věci související s rozvodem přináší mnohá úskalí a překážek. Nejde jen o samotné podání návrhu či žádosti o rozvod, jde také o vypořádání majetku ve společném jmění manželů a úpravu poměrů společných dětí manželů, tedy výživné a svěření dětí do péče.

Číst více »
Rozvod manželství: Jak na to?

Rozvod manželství absolvuje stále více lidí. Jak nejrychleji rozvod provést? Kolik to stojí? A na co si dát pozor? Poradíme vám!

Číst více »
Předmanželská smlouva se vyplatí. Ale ne každému

Předmanželská smlouva. Ano či ne? Odpověď není jednoduchá. Jednomu může přinést miliony korun, druhého o ně zase může připravit.

Číst více »
Alimenty v desítkách tisíc korun se stávají realitou

Výživné až v desítkách tisíc korun se stává stále častější realitou. Řízení o výživném se tak může pro mnoho rodičů stát černou můrou. Na druhou stranu se v době krize zvyšuje počet neplatičů výživného.

Číst více »
Skutečný příběh: Manžel se mi mstí. Platím za něj tisíce

Příběh, který se mi stal bych nepřála nikomu zažít. Za vše může moje lehkomyslnost a důvěra, kterou jsem věnovala člověku, který si ji vůbec nezasloužil.

Číst více »
Svěření dítěte do péče otce. Proč mají otcové na děti smůlu?

Při rozvodu či rozchodu otcové o své děti často přicházejí. Soudy až z 93 procent svěřují děti do výchovy a péče matkám. Jedná se o diskriminaci mužů, nebo je naopak téměř bezvýjimečné svěřování dětí do péče matek v jejich zájmu?

Číst více »
Vypořádání majetku po rozvodu. Jak na to?

Rozvod manželství přináší nejen osvobození z manželského vztahu, ale také spory o výchovu a péči o děti a spory o majetek. Na co se můžete připravit a na jaký majetek máte po rozvodu nárok?

Číst více »
Manželství s cizincem se může změnit v noční můru

Prázdniny jsou v plném proudu. Lidé vyjíždí do zahraničí často i do exotických zemí. To je velká příležitost pro navázání vztahu s cizincem, který nás v exotickém a úplně jiném často pohádkovém prostředí může okouzlit.

Číst více »
Trestní oznámení zanedbání povinné výživy

Trestní oznámení je jednou z posledních možností jak donutit otce či matku k hrazení alimentů. Hrozba vězení, dlouhé podmínky a pokut často pomáhá „šetrným rodičům“ uvědomit si své povinnosti.

Číst více »
Střídavá péče po rozvodu? Může pomoci, ale i uškodit

Střídavá péče otce a matky o své děti se objevuje čím dál častěji. Pro děti může být střídavá péče požehnáním, v jiném případě se však může stát pro děti „noční můrou“. Podmínky pro přiznání střídavé péče je tak nutné velmi pečlivě zkoumat. Nejde o rodiče, ale o děti.

Číst více »
Jak vypočítat výživné?

Stále mnoho dotazů směřuje k tomu, jakým způsobem vypočítat výživné. Jakou částku budu platit, když vědělávám tolik a mám tolik dětí. Správná odpověď neexistuje.

Číst více »
Chcete přiznat alimenty? U soudu žádný poplatek neplatíte

Chcete pro své dítě získat výživné od druhého rodiče a není možná dohoda? Pak se obraťte na soud. Nemusíte se bát výrazných nákladů. Žádný soudní poplatek totiž neplatíte!

Číst více »
Návrh na rozvod levně - Po internetu to jde!

Návrh na rozvod je velmi důležitou listinou. Ze znění návrhu si totiž udělá soudce názor o vaší osobě i celé věci. Na kvalitě návrhu tak často záleží rychlost celého řízení

Číst více »
Výživné podle tabulek? Zatím se moc nepoužívají

S velkou odezvou se setkaly v lonském roce tzv. tabulky na výpočet výživného. Tabulky měly přinést rodičům informaci o možnostech výše výživného, aby se tak předešlo zbytečným sporům.

Číst více »

Objednejte si snadno a rychle darovací smlouvu za 2900 Kč,
či kupní smlouvu za 3900 Kč včetně návrhu na vklad.

Vše v profesionální kvalitě z pohodlí domova.

Garance bezchybnosti a profesionality.

OBJEDNAT DAROVACÍ SMLOUVU
OBJEDNAT KUPNÍ SMLOUVU