Před rokem 2014 existovala úprava manželského práva a tedy i rozvodu manželství v zákoně o rodině. Tento zákon však přestal na začátku roku 2014 platit a nahradil ho již zmiňovaný zákon č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník. V roce 2019 jsou tak pravidla pro rozvod manželství a vypořádání společného jmění manželů jiná než tomu bylo před několika lety.
Protože je tento zákoník velmi rozsáhlý a poměrně složitý, řekneme si, kde úpravu manželství a zejména rozvodu manželství najdete.
Rodinné právo upravuje Nový občanský zákoník ve své části II. a to v paragrafech § 655 až 975. Mezi těmito paragrafy naleznete nejen ustanovení o rozvodu manželství, ale také o jeho uzavření, péče o děti, majetková práva manželů a další.
Ustanovení o rozvodu manželství pak naleznete v paragrafech § 754 až 770.
Paragraf § 755 Nového občanského zákoníku NOZ
Základem celé části úpravy rozvodu manželství je hned první paragraf § 755
Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu
a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo
b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
Tento paragraf jasně říká, že manželství může být rozvedeno pouze při splnění výslovně uvedených podmínek. První podmínkou je, že manželství musí být hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Splnění právě této podmínky lze dosáhnout kvalitním zpracováním právě návrhu na rozvod manželství dohodou.
Současně zákon říká, kdy není možné rozvod manželství provést. A to v případě, kdy by rozvod manželství bylo v rozporu se zájmem nezletilého dítěte a nebo byl rozvod manželství v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena značná újma. Toto je také paragraf a ustanovení, kterým se velmi často hájí manželé, kteří s rozvodem manželství nesouhlasí. I to však není podstatné, pokud spolu manželé nežijí v době více než tří let před podáním návrhu na rozvod manželství.
Poslední odstavec zmíněného paragrafu dává povinnost upravit před rozvodem manželství poměry nezletilého dítěte. Nejprve je tedy nutné dosáhnout rozsudku o svěření dítěte do péče a určení výživného a teprve poté je možné vynést rozsudek o rozvodu manželství.
Paragraf § 756 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 756 je ustanovení spíše technického charakteru. Tento paragraf přímo říká:
Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
Ustanovení zakotvuje povinnost soudu zjišťovat příčiny rozvratu a rozpadu manželství a jeho příčiny. Toto však platí pouze v případech, kdy se jedná o rozvod manželství sporný. V případě návrhu na rozvod manželství - dohodou soud příčiny rozvratu nezkoumá. To je také důvod, proč je právě rozvod manželství dohodou oblíbenou formou řízení o rozvodu manželství. Je totiž jednodušší, rychlejší a manželé nemusí soudu tolik vysvětlovat.
Paragraf § 757 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 757 pak následně právě upravuje návrh na rozvod manželství dohodou a tedy řízení o rozvodu manželství nesporném.
Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud
a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.
Jak tedy zmíněnému ustanovení paragrafu 757 rozumět? Pokud se manželé na rozvodu manželství domluví a podají společně návrh na rozvod manželství nesporný, nebo také dohodou, nebude v takovém případě soud zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Jinak řečeno soud bude vycházet pouze z prohlášení účastníků, které se objevilo v návrhu na rozvod a dalších souvisejících dokumentech, typicky v dohodě o vypořádání společného jmění manželů a dohodě o svěření dítěte do péče a výchovy.
Další podmínkou pro možnost realizovat rozvod manželství dohodou je, že manželství trvalo ke dni rozvodu manželství delší dobu než jeden rok. Pokud bude trvat manželství kratší dobu, což se také stává, pak může soud rozvést manželství formou rozvodu sporného. S tím souvisí i další podmínka, tedy že manželé spolu nežijí déle než šest měsíců. Tuto podmínku nevykládáme z formálního hlediska, ale z hlediska reálného. Tedy společné bydliště manželů nemusí být prokazováno existencí společného trvalého bydliště, ale existencí reálného a faktického bydliště obou manželů.
Další velmi důležitou podmínkou pro rozvod manželství dohodou je, že se manželé dohodli na úpravě poměrů společného dítěte. Jinak řečeno se manželé domluvili na tom, kdo bude mít dítě nebo děti ve své péči a výchově a jak vysoké výživné bude hradit druhý z manželů na toto dítě.
Poslední důležitou podmínkou pro řádný rozvod manželství dohodou je, dohoda o vypořádání společného jmění manželů, tedy vypořádání majetkových poměrů a společného bydlení, což se v praxi realizuje dohodou o vypořádání společného jmění manželů.
Paragraf § 758 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 758 je opět ustanovení technického charakteru, které říká:
Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
Toto ustanovení doplňuje předchozí paragraf a vysvětluje jak posuzovat společné spolužití manželů. Ustanovení tak jasně říká, že společné bydlení a spolužití manželů nelze vykládat formalizovaným způsobem pouze existencí společného trvalého bydliště na jedné adrese. Naopak je spolužití manželů definováno jako faktickým společným bydlením na jednom místě, resp. udržování společného žití, přesto, že jeden z manželů například musí cestovat do zahraničí či na delší dobu z důvodu pracovních cest apod.
Paragraf § 759 Nového občanského zákoníku NOZ
Následuje paragraf § 759, které se zaměřuje na možnosti změnu příjmení rozvedeného manžela a které říká:
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.
Ustanovení paragrafu 759 upravuje situaci, kdy po rozvodu chce manžel, který přijal příjmení svého manžela návrat svého původního příjmení. Podmínkou pro tuto možnost je formální oznámení matričnímu úřadu o změně příjmení po rozvodu a dodržení termínu šesti měsíců od rozvodu manželství. Lhůta přitom nezačne běžet dnem vyhlášení či zpracování rozsudku, ale dnem nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Paragraf § 760 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 760 upravuje otázku výživného na rozvedeného manžela, a říká:
Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod.
Pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném.
Toto ustanovení je velmi důležité pro možnost manžela, který se není sám schopný živit, dosáhnout určení výživného na tohoto rozvedeného manžela. Uvedené podmínky přitom jasně značí, že toto právo není neomezené. Naopak možnost přiznání výživného na rozvedeného manžela je velmi omezená a podmínky jsou přísné. Platí zejména, že svou situaci a finanční a sociální těžkosti si manžel po rozvodu manželství nezpůsobil sám, ale jsou to důvod objektivního charakteru - například nemoc, stáří, péče o nezletilé děti, zejména děti do čtyř let apod.
Paragraf § 761 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 761 určuje jak je možné výživného dosáhnout a říká:
Rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného se řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů; ujednají-li si, že se výživné nahradí odbytným, zanikne právo rozvedeného manžela na výživné poskytnutím odbytného.
Nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud.
Ustanovení říká, že výživné na rozvedeného manžela je možné řešit i tzv. odbytným. Odbytným se rozumí vyplacení jednorázové částky, po jejímž přijetí se oprávněný bývalý manžel zříká dalšího nároku na výživné. Dále se také upravuje, že pokud se manželé či bývalý manželé na výživném nedohodnout, může o stanovení výživného na návrh jednoho z nich rozhodnout soud.
Paragraf § 762 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 762 říká:
Nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.
Dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nemá právo na výživné podle odstavce 1, ač by jinak podmínky přiznání práva na výživné splňoval.
Ustanovení upravuje výši výživného a to za splnění podmínky, že manžel nárokující výživné nezapříčinil svým zaviněním rozpad manželství a nebo s ním nesouhlasil a rozvodem mu byla způsobena závažná újma. To platí typicky v době nemoci či nemohoucnosti tohoto manžela. V takovém případě pak má tento oprávněný manžel nárok na stejnou životní úroveň jako bývalý manžel. V takových případech pak bývá výživné nejvyšší. Právo na takto vysoké výživné však má manžel pouze po dobu, kdy tyto důvody trvají, a nejpozději pak do tří let od rozvodu manželství.
Paragraf § 763 Nového občanského zákoníku NOZ
Paragraf § 763 ještě rozvíjí předchozí ustanovení o výživném a říká:
Právo rozvedeného manžela na výživné zanikne, uzavře-li oprávněný rozvedený manžel nové manželství, nebo vstoupí-li do registrovaného partnerství.
Hlavním sdělením tohoto ustanovení je, že jakýkoliv nárok na výživné a jeho úhradu zanikne pokud oprávněný rozvedený manžel uzavře nové manželství. V takovém případě pak tuto zátěž přebírá v rámci společné domácnosti a společného hospodaření nové rodiny, tento nový manžel.
Chcete jistotu, nechcete riskovat tisíce a problémy? Chcete skutečně profesionální právní pomoc při rozvodu svého manželství? Zpracování rozvodových dokumentů a související poradenství není tak drahé, jak se tvrdí. Zpracování návrhu na rozvod manželství stojí 2000 korun, zpracování dohody o vypořádání společného jmění manželů pak 2500 korun. Celý balíček zpracování rozvodových dokumentů ale můžete pořídit i za celkovou a konečnou cenu 3500 korun.
Kontaktujte naši advokátní kancelář Mgr. Miroslav Zeman, ProfiPravnik.cz na mail: ProfiPravnik@gmail.com,
____________________________________________________________________
PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Návrh na rozvod manželství. Úprava v Novém občanském zákoníku NOZ
Návrh na rozvod manželství. Některé rozvody trvají i léta
Návrh na rozvod manželství. Jak ho ovlivní předmanželská smlouva
Návrh na rozvod manželství - návod na podání návrhu na rozvod
Rozvod manželství dohodou. Musí být ověřené podpisy
Návrh na rozvod manželství podle NOZ. Kdy může být i neúspěšný?
Návrh na rozvod manželství byl úspěšný. Co dělat po rozvodu?
Odvolání proti rozsudku o rozvodu manželství
Rozsudek o rozvodu vydaný na základě návrhu na rozvod manželství
Návrh, žádost o rozvod manželství s cizincem dle Nového občanského zákoníku
Při rozvodu manželství jsou ve hře i jiné hodnoty než peníze. Děti
Rozvod manželství a taktika - jak jednat s druhým manželem o návrhu na rozvod?
Rozvod manželství bez vyvázání z hypotečního úvěru neriskujte
Rozvod manželství a vypořádání hypotéky k nemovitosti
Rozvod manželství a společné dluhy manželů
Bez dohody o vypořádání sjm se dohodou manželé nerozvedou
Návrh na rozvod manželství a návrh na vypořádání společného jmění manželů - SJM
Návrh na rozvod manželství by neměl obsahovat chyby. Hrozí zamítnutí návrhu
Návrh, žádost o rozvod manželství s cizincem dle Nového občanského zákoníku