Rozvod manželství nebo rozchod partnerského vztahu není jen otázka majetku, peněz a vypořádání majetku. Velmi velkou roli hraje i otázka psychiky a schopnosti se se ztrátou ideálů a nadějí z končícího vztahu vyrovnat.
Advokáti vidí rozvod manželství, nebo rozchod partnerů optikou práva, majetku, nebo třeba boje o děti a výši výživného. Otázka vnitřního vyrovnání a problémů rozpadu vztahu je zcela vedlejší a jako by nehrála žádnou roli. Hlavní je vyhrát boj s bývalým partnerem nebo manželem, vytěžit co nejvíce výhod, nebo vyhrát do péče děti, ideálně s co největší částkou výživného.
Ale co na to vědomí? Partner či manžel se kterým vztah končí je někdo koho jsme upřímně milovali a s kým jsme si spojovali naděje, že to bude navždy. Existuje vůbec něco pozitivního na konci takového vztahu?
U rozpadu vztahu většinou platí, následující:
- Oba partneři chtějí rozvod nebo rozchod, pak jsou schopni se na rozvodu domluvit, nebo se naopak hádají o majetek či děti. Pro oba je však rozvod vysvobozením a příležitostí k novým, lepším vztahům. V podstatě ani jeden z partnerů pak takovým rozchodem netrpí
- Jeden partner rozvod chce, například z důvodu začínajícího vztahu s jiným partnerem a druhý ne. Zde je jasné, že zatímco pro jednoho z partnerů je rozvod a rozchod pozitivní, pro druhého je to krach,
- Pokud ani jeden z manželů nebo partnerů rozvod nechtějí, tak vztah udrží a vztahové problémy společně překonají. V tomto případě k rozchodu většinou nedochází.
Nejvíce tedy rozpadem manželství trpí člověk, který rozvod nechce, nebo se s ním smíří především z důvodu, že nevidí jinou možnost jak tento vztah napravit či změnit.
S rozchodem přichází deprese, deziluze a prázdno v srdci
S rozvodem tak mají tito lidé psychické problémy. Dostavují se deprese, stres, pocit prázdnoty, protože po partnerovi zůstalo prázdné místo a to i prázdné místo v našem srdci, které nejsme schopni v dané chvíli zaplnit. Velmi často se také objeví problémy s hledáním nových partnerů, protože nutně srovnáváme s bývalým partnerem, kterého stále milujeme, nebo nám chybí. Objevuje se deziluze, kterou může prohlubovat i špatné nebo ponuré podzimní či zimní počasí.
V dnešní době internetu a mobilních telefonů se pak prohlubuje závislost na komunikaci přes tato média, kdy máme potřebu komunikovat tímto způsobem s přáteli a řešit s nimi ukončený vztah. Velmi často se také přistihneme jak očekáváme, zda nám sms nebo mail neposlal bývalý partner, kde podvědomě čekáme, zda se nevrátí a zásadním způsobem nezvrátí depresivní psychické stavy.
V takové chvíli je velmi těžké najít sílu změnit podvědomý psychický stav, protože vědomí se takové změně brání a není schopno přijmout konec nějaké životní etapy a konec jistot a zvyků na které jsme byli dosud zvyklí.
S bývalým partnerem se snažte vycházet v dobrém
Jak mužům, tak ženám může pro lepší zvládnutí situace pomoci, pokud s bývalým partnerem dokáží vycházet v dobrém. Mohou tak fungovat jako přátelé či kamarádi, případně si i pomoci či poradit. Zároveň rozchod neznamená okamžité a úplné odříznutí od partnera, který nás dosud provázel životem, ale vztah v jiné formě pokračuje. Do budoucna se pak může buď rozvíjet, nebo utlumovat, například v souvislosti s nalezením nového partnera, nicméně nám může tento způsob pomoci překonat nejhorší období.
Dítě je a zůstane pojítkem
Pokud se z končícího vztahu narodilo dítě, pak i tuto skutečnost je možné chápat výhradně pozitivně. Ať už byl partner jaký chtěl, i kdyby nás podvedl, nebo se jednalo o špatného člověka, nenarodilo by se ženě bez něj dítě, které miluje a které jí zůstalo v jejím životě a do velké míry může i částečně nahradit odchozího partnera. Dítě je společník, který nás miluje a zůstane nám po celé dětství věrný. Zároveň je dítě i nadále pojítkem mezi oběma bývalými partnery.
Naštvání a nenávist k bývalému partnerovi funguje jen chvilkově
Jsou také osobnosti, které ale na druhou stranu raději odříznou bývalého partnera ze svého života. Jedná se v zásadě o způsob, který známe například z filmu „Líbáš jako ďábel“, kde necháme bývalého partnera formálně zemřít, a snažíme se situaci brát, jako když zde už bývalý partner není. Nechceme o něm už slyšet, zemřel a pomůže nám, když o něm už neuslyšíme. Tato metoda je poměrně sporná, a spíše se jedná o určité placebo, či léčení časem. Fakt, že nám bývalý partner zemřel je spíše náhrada toho, že v našem vědomí nebude mít bývalý partner jinou ženu (či muže), nebude si užívat v lepším vztahu, než byl ten náš, nebude nás týrat žárlivost s tím spojená.
Rozchod ve zlém z dlouhodobého hlediska problémy psychiky i problémy prázdnoty života většinou vůbec neřeší. Jedná se jen o chvilkové odůvodnění rozpadu vztahu, ale pro vyléčení problémů duše, se nejedná o šťastný způsob. Navíc je tento způsob překážkou případného obnovení vztahu v budoucnu.