Nemusíte procházet válkou Roseových, můžete se třeba i „jako dva dospělí lidé“ na všem rozumně dohodnout… A přece platí, že cesta z chomoutu nebude nic příjemného. Nevyhnete se úřednímu šimlovi (který vám nachystá pěknou hromádku formulářů), počítat musíte se soudními poplatky, a především honorářem advokáta – bez něj se vám totiž může rozvod krutě nevyplatit. Suma sumárum – přichystejte si minimálně osm tisíc. Tedy pokud nemáte děti, větší majetky a všechno půjde hladce… A to ve většině případů nejde.
„Zpracování návrhu na rozvod, tedy prvního a nejdůležitějšího dokumentu, kterým se zahajuje řízení, může u advokáta přijít na dva až pět tisíc korun. Za účast advokáta na jednání pak zaplatíte zhruba dva tisíce až tři a půl tisíce korun – záleží také, jak to má k příslušnému soudu daleko. Dál můžete právníkovi platit například tisíc korun za každý úkon, jako je napsání dopisu, odpověď soudu, hodinová porada s klientem a podobně,“ vypočítává advokát Miroslav Zeman. Jednoduchý rozvod, ve kterém se neřeší vypořádání majetku ani děti – advokát tedy musí jen zpracovat žalobu, zúčastnit se jednoho rozvodového stání a zaslat dopis žalovanému – tak může stát čtyři až šest tisíc korun. Jakmile ale manželé začnou válčit o děti nebo o majetek, rozvod se protahuje a cena naskakuje s každým úkonem právníka. Ovlivňuje ji také hodnota vašeho majetku. Platí, že čím větší majetek a čím víc právních úkonů, tím dražší rozvod. Cena se může vyšplhat i ke statisícům.
Zapomínat nesmíte ani na soudní poplatky, které loni citelně podražily. Jen za podání žádosti o rozvod dnes soudu zaplatíte dva tisíce korun.
Radši nesporně
Celková cena rozvodu výrazně závisí na tom, jak rychle se dokážou manželé dohodnout. Nejrychlejší, nejlevnější a nejméně bolestnou variantou je takzvaný nesporný rozvod, na kterém se s chotěm či chotí kompletně dohodnete a beze sporu se k návrhu připojíte oba. Pokud soudu předložíte všechny požadované dokumenty, nic nezkoumá, neřeší a vaše manželství ukončí. Je tu ovšem malé ale. Český právní řád nechce podporovat neuvážené rozvody, proto pro nesporný rozvod vymezuje ještě další dvě podmínky: manželství trvalo aspoň jeden rok a manželé spolu nejmíň šest měsíců nežijou.
Pokud máte společného potomka, musíte ještě před žádostí o rozvod podat u soudu péče o nezletilé (je to okresní nebo obvodní soud podle trvalého bydliště dítěte) návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí v době po rozvodu. V něm uvedete, na čem jste se jako rodiče dohodli – komu má být dítě svěřeno do péče a jak vysoké bude druhý rodič platit výživné. Výhodou je, že za tento návrh nemusíte platit žádný soudní poplatek.
Jakmile nabude rozhodnutí soudu o schválení vaší dohody právní moci, můžete podat žádost o rozvod – žaloba se podává u okresního soudu v posledním místě společného bydliště manželů.
A jaké dokumenty bude soud u nesporného rozvodu vyžadovat? Písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy, které upravují vaše majetkové vztahy, práva a povinnosti společného bydlení a případně také vyživovací povinnost.
Hladký průběh nesporného rozvodu mohou výrazně zbrzdit formální chyby a nedostatky v uvedených dokumentech, na které soud klade přísné nároky. Proto se vyplatí i v tomto případě investovat do služeb právníka. „Lidé často dělají chybu, že si píšou smlouvy o vypořádání majetku či smlouvy o výživném jak se říká na koleně, udělají mnoho chyb a dopouštějí se i pochybení, která mohou mít za následek neplatnost dokumentu a po měsících či letech se jim to může vrátit v podobě mnohonásobně vyšších nákladů a starostí,“ komentuje právník Miroslav Zeman.
Když to nejde jinak než sporně
Horší to je, když se manželé na rozvodu dohodnout nedokážou – čili jeden z nich se k návrhu nepřipojí nebo se neshodnou na navrhovaných podmínkách. Pak půjde o takzvaný sporný rozvod, který soudce i advokáty zaměstná podstatně víc. Soud bude zjišťovat a posuzovat důvody manželského rozvratu. A začne se prát špinavé prádlo.
Soud může takové manželství rozvést, pokud je tak „hluboce a trvale rozvráceno“, že „nelze očekávat obnovení manželského soužití“. Zohledňuje ovšem, kdo krach vztahu zavinil.
Pokud některý z manželů s rozvodem nesouhlasí, protože se sám na jeho rozvratu nijak nepodílel a byla mu způsobena velká újma, může soud rozvod zamítnout. Pokud spolu ovšem manželé nežijí víc než tři roky, soud manželství rozvede i přes nesouhlas jednoho z vás.
Sporný rozvod bez advokáta je podle odborníků harakiri. „Zejména ve věcech svěření dítěte do péče a určení výživného nebo ve věcech vypořádání majetku se může bývalý partner radit s právníkem a přesně ví, jak má postupovat a na co má nárok, a má tak mnohem širší možnosti a manévrovací prostor než ten, kdo si přesně svých práv a pozic vědom není a jedná z pozice laika,“ říká právník Miroslav Zeman.
Jak na tom budu po rozvodu?
Nezapomínejte také na to, že okamžikem rozvodu přestáváte být zákonným dědicem svého exmanžela či exmanželky (v době manželství byste dědili jako dědici první skupiny). Dědit budete leda v případě, že si na vás bývalý životní partner vzpomene v poslední vůli.
Životní úroveň rozvedených ve většině případů klesá. Ze stejných příjmů totiž musí po rozvodu utáhnout dvě domácnosti. Pokud nemáte uzavřenou předmanželskou smlouvu, měli byste z manželství odejít fifty-fifty. A počty jsou jednoduché. Veškerý majetek nabytý před svatbou zůstává výhradním vlastnictvím každého z vás. Ale všechno, co jste nakoupili, vydělali, dostali, získali a pořídili v době manželství – včetně dluhů a domácích mazlíčků – patří oběma jakožto společné jmění manželů, které by se mělo po rozvodu rovným dílem rozdělit.
Čí bude náš byt?
Kromě vypořádání majetku si musíte po rozvodu udělat jasno také například v tom, kdo zůstane bydlet ve vašem pronajatém bytě. Práva k němu máte oba. Pokud se totiž v době manželství (které není rozvráceno) jeden z vás stal nájemcem bytu, vzniká společný nájem automaticky i druhému z vás – bez ohledu na nájemní smlouvu. Totéž platí, pokud se jeden z manželů stal nájemcem bytu ještě před svatbou – sňatkem se nájem automaticky stává společným. A to nekončí ani rozvodem. Společný nájem zanikne až na základě vaší dohody nebo rozhodnutí soudu (který může při svém rozhodování přirozeně zohlednit, kdo v bytě žil jako první). Třetí možností zániku společného nájmu je situace, kdy jeden z manželů domácnost trvale opustí – čili změní trvalé bydliště nebo poštovní doručovací adresu.
Musím tě dál živit?
Stejně jako ztrácíte po rozvodu možnost ze zákona dědit po exmanželovi nebo exmanželce, ruší se také vaše vzájemná vyživovací povinnost. Ovšem ne vždy, ne pro všechny. Jednak přirozeně můžete být velkorysí a sami se na přispívání na výživu bývalého partnera dohodnout. Nebo vám to může nařídit soud. A to v případě, že jeden z vás není schopen se sám uživit. Třeba proto, že je invalidní, nemocný nebo pečuje o těžce postižené dítě. Soud může nařídit vyživovací povinnost i muži, jenž opustil manželku, která strávila dlouhé roky péčí o domácnost a děti, a následkem toho se už na trhu práce nemůže dobře uplatnit.
Zákon dokonce obsahuje takzvanou „tvrdostní klauzuli“, která říká, že soud může „rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manželi“. Vysokou vyživovací povinnost, která má oběma partnerům zajistit stejnou životní úroveň i po rozvodu, však soud může nařídit nanejvýš na tři roky.
Jakákoli vyživovací povinnost ze strany bývalého partnera zaniká, jakmile vstoupíte do dalšího manželství. Pak začínáte nanovo. A zase je to padesát na padesát…
Převzato ze serveru: www.penize.cz
http://www.penize.cz/spotrebitel/240838-pristi-stanice-rozvod-kolik-stoji-jizdenka-na-svobodu