Důvodem je fakt, že se vláda rozhodla ulevit především zemědělcům a osvobodit jejich pozemky plně od daně z nemovitosti. Zemědělci tak od nového roku ušetřili více než miliardu korun. Na druhou stranu však celých 1,4 mld. Kč bude chybě obcím, protože daň z nemovitostí je plně příjmem příslušné obce.
Zvyšte daně z nemovitostí, nebo přijdete o peníze
Nevýhodou je fakt, že na zrušení daně ze zemědělských pozemků doplatí především malé obce, v jejichž katastrech se nachází nejvíce zemědělských pozemků. Tyto obce sice dostanou možnost zvýšit daň z nemovitostí u staveb a jiných pozemků, nicméně s tímto zvýšením budou muset nakládat opatrně.
Již dnes se totiž vesnice vylidňují a mnoho především mladých lidí se stěhuje do měst. Obce tak nové občany musí lákat nejrůznějšími výhodami. A právě zvýšení daní z nemovitostí by mohlo jejich snahu ohrozit. Na rozdíl od domů a bytů mají být chalupy a jiné rekreační objekty od zvýšení daně z nemovitosti osvobozeny.
Zvýšení daní může být 2 až 5 násobné
Zvýšení daně by mělo být dle návrhů dosaženo zavedením nového koeficientu, kterým by obce či města násobily dnešní výši daní. Zvolit by tak mohly z koeficientu 2, tedy dvojnásobnému zvýšení daní, koeficientu 3, 4 až 5. Teoretické zvýšení daně z nemovitosti, kterou platí až třetina všech občanů ČR by mohla dosáhnout až 5 násobku současné výše daně.
Dnes se při výpočtu daně násobí základní sazba koeficientem, který zohledňuje velikost obce. Jeho výše se pohybuje od 0,3 do 4,5. Obce si však mohou tento koeficient zvýšit nebo snížit závaznou vyhláškou až o tři kategorie. Například v Praze činí koeficient 5.
Ministerstvo financí však navrhuje zvýšit minimální hodnotu koeficientu na 1,0. Nové rozpětí by tedy bylo 1,0 až 4,5. To by dalo výhodu právě malým obcím do 600 obyvatel, které by mohly vést až k trojnásobnému zvýšení daní.
Zvýšení daní by ale bylo patrné především ve velkých městech, kde již dnes je daň z nemovitostí díky vyšším koeficientům nejvyšší. Města tak mohou získat až desítky milionů korun navíc do svých pokladen.
Toto zvýšení však bude vykoupeno zvýšením daní pro občany vlastnící nemovitost v katastru města.
Příklady
| V Praze by tak mohl člověk místo 515,- Kč za byt 2+1 nově zaplatit od 1030 do 2 575,- Kč ročně. |
| V Karlových Varech by člověk za stejný byt místo 400,- Kč zaplatil od 800 do 2 000,- Kč ročně. |
| V Písku by člověk za uvedený byt místo 286,- Kč zaplatil od 572 do 1 430,- Kč ročně |
| V malé obci do 600 obyvatel by za RD dům s pozemkem místo 660,- Kč zaplatil od 1 320 do 3 300,- Kč. |
Daňová reforma, která měla ušetřit na daních všem, tak po tomto návrhu dostává další trhlinu. Zatímco snížení daní u daně z fyzických resp. právnických osob by skutečně mělo ušetřit většině občanů, za podmínky, že neuplatňují úroky z hypotéky či pojištění v určité výši, zvýšením jiných daní jim zase ušetřené peníze vezme. Po zvýšení DPH o 4 % tak zvýšení daní u daně z nemovitosti může být dalších nástrojem, jak vytáhnout ušetřené peníze lidem z kapes.