Nemáte na nájem? Nechte si přispět od státu!

Zvýšení téměř všech nákladů na bydlení o takto výrazné částky bude znamenat velký průvan v peněžence u většiny rodin.

Pokud oba manželé v rodině vydělávají, situaci mohou zvládnout. Rodiny, kde však pracuje pouze jeden člen domácnosti, nebo ženy, které se sami starají o děti však mohou dostávat do téměř neřešitelných situací.

Zvláště ženy na mateřské dovolené, které nemají možnost si přivydělat a žijí z rodičovského příspěvku, který činí nejčastěji 7 600 Kč jsou neustálým zvyšováním životních nákladů nejvíce ohroženy.

Jak se zvýší od roku 2011 regulované nájemné

Průměrné nájemné, které například v Praze činí 50 Kč za metr čtvereční, se od ledna roku 2011 zvýší ve většině nájemních bytů až o 23 Kč. Nájemné za byt 3+1 o velikosti 82 m2 na sídlišti v Praze tak vzroste z 4100 na celý 5986 Kč. Za rok 2009 tak zaplatí nájemník za třípokojový byt až o 22 600 Kč více.

Naopak nájemné v bytech na severu Čech nebo na severní Moravě roste jen velmi mírně nebo vůbec. Rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným je zde totiž minimální a regulace nájemného zde pozbývá smysl.

Jak velké jsou rozdíly mezi regulovaným a tržním nájemným?

To, že rozdíl regulovaného a tržního nájemného je i přes zvýšení nájemného stále vysoký, svědčí i následují porovnání. Typický příklad bytu 2+1, 55 m2 v Praze, kde regulované nájemné činí 3080,- Kč, zatímco tržní nájemné v sousedním domě, ve stejné lokalitě a ve stejném typu budovy činí 10 000,- Kč. Na uvedeném příkladu lze pozorovat, že rozdíl mezi uvedenými typy nájmů činí téměř 7 000,- Kč. Regulované nájemné tak činí méně než třetinu (28,5 %) tržního nájemného. V menších městech či vesnicích již nejsou rozdíly tak výrazné, přesto tu rozdíly existují.

Za stejně velký byt v Chomutově činí regulované nájemné 2 100 Kč a tržní nájemné 3 500 Kč. Nízké rozdíly mezi regulovaným a tržním nájemným existují i v dalších městech jako Ostrava, Teplice, Most a další. V těchto městech a malých obcích se předpokládá růst regulovaného nájemného na minimální úrovni.

Modelový příklad:

Žena s jedním dítětem žijící sama má rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, k tomu pobírá 460 Kč příspěvku na dítě, celkem 8 060 Kč. Obývá byt 2+1 o velikosti 55 m2 v Praze. Nyní platí 56 Kč za metr čtvereční, tedy 3 080 Kč. Dalších 1 800 Kč hradí za služby spojené s bydlením jako odvoz odpadů, zálohy na teplou a studenou vodu apod. Celkem tak za bydlení zaplatí 4 880 Kč.

Po zvýšení regulovaného nájemného od ledna příštího roku zaplatí jen na nájemném důchodce 4 290 Kč k tomu je třeba připočítat 1 900 Kč za služby spojené s bydlením. Celkem zaplatí samoživitelka od roku 2009 celých 6 190 Kč. Ženě  tak na po zaplacení nákladů na bydlení zbude 1 870 Kč. Ženě s dítětem tak zůstane existenční minimum z nějž bude mít problém uhradit poplatky ve zdravotnictví, doplatky léků, potraviny či ošacení.

Jak dopady růstu nájemného řešit?

Částečným řešením pro sociálně slabé skupiny, tedy lidí s nízkým příjmem či lidí závislých na dávkách od státu, je využívání sociálních dávek.

Například na příspěvku na bydlení může získat člověk s nízkým příjmem i několik tisíc korun měsíčně.

Pro nájemníky, kteří mají stálý příjem a chtějí se vyhnout zvyšování nájemného existuje řešení v podobě pořízení vlastního bydlení ať už financovaného z vlastních zdrojů, nebo ze zdrojů z hypotečního úvěru. Splátka hypotečního úvěru v celkové výši 2 000 000 Kč může měsíčně činit 11 – 13 000 Kč, což odpovídá výši tržního nájemného za byt 2+1. Tato částka je ale výrazně vyšší než regulované nájemné.

Pro nájemníky, kteří se dostávají zvyšováním do existenčních potíží může být řešením i výměna bytu. Stále totiž mají možnost vyměnit svůj byt za menší, s nižším nájmem. Nicméně využití této možnosti je poměrně omezené z důvodu nedostatku bytů k výměně a problémům s jeho realizací.

Deregulace nájemného oficiálně končí na přelomu roku 2010 a 2011, kdy pozbývá zákon o deregulaci nájemného působnosti. Od té doby se má výše nájemného řídit dohodou nájemce a pronajímatele.